Tomáš Hollmann

Do dospělosti jsem vstoupil rychle a nečekaně. V 15ti letech jsem přišel o mámu, tenkrát mi hlavou probíhaly dvě myšlenky. Začít se litovat a naříkat, jak je život nespravedlivý, nebo na sobě začít pracovat. Nakonec vyhrála druhá cesta.

V té době si nás děda vzal pod křídla a od něj mi bylo často vtloukáno do hlavy: „Dobře se uč a najdi si dobré zaměstnání.“ Po letech letech strávených v lavici od základní až po vysokou ... zjistil, že titul není zárukou budoucnosti a úspěchu v životě. Postupně jsem začal zjišťovat, co mě ve škole nenaučí a budu v životě potřebovat:
- jak stanovovat a dosahovat cíle
- jak budovat vztahy a starat se o své zdraví
- jak hospodařit s penězi a dosáhnout finanční nezávislosti
- jak podnikat a budovat kariéru
- jak vést a zaměstnávat lidi
Lidi v mém nejbližším okolí často bojovali s penězi a to vedlo k rozvodům, exekucím, zdravotním komplikacím,… Jednoduše nikdy je nikdo neučil, jak s financemi pracovat a tohle byl častý výsledek jejich nedostatku.
Cíl byl jednoduchý: naučit se s penězi pracovat a předávat to dalším lidem. Začínal jsem v roce 2010 v Blansku, kde jsem byl tehdy sám a bez zázemí. Nepřišlo mi v pořádku nemít možnost pozvat své první klienty do kanceláře. Na mém účtu bylo 6000 Kč, které jsem investoval, vybavil moji první kancelář v nejošklivější budově v Blansku a začal své podnikání. Jistotu, že další měsíc budu moci zaplatit nájem a telefon, abych mohl domluvit schůzky s klienty, mi dával sirotčí důchod ve výši 3500 Kč.Pomalu mi začali klienti svěřovat důvěru a nastupovat první spolupracovníci. To co jsem učil a předával lidem jsem aplikoval u sebe, díky dobře nastavenému finančnímu plánu jsem se mohl v 21 letech osamostatnit a vzít svoji první hypotéku. Ani ve snu by mě nenapadlo, že z investice 6000 Kč se stanu do 10 let finančně nezávislým a do práce budu chodit protože chci a ne proto, že musím. Číst více